Narozdíl od všech ostatních jsem si na poslední den naplánoval ještě delší švih. Odlet byl až večer a tak věřím že to nebude mít žádný dopad, tim spíš, když následuje poměrně dlouhá doba na regeneraci. Cestu jsme naplánoval do kopců, protože včerejších rovin jsem měl dost a nehodlal jsem se opět hodiny nudit. Startuji tentokráte o 10. ráno a mířím k Randě. Pak dál přes tradiční Incu a vzhůru do kopců. Zde potkávám kompletní německý tým Stevens. Trochu si zazávodíme do kopce a já si jen potvrzuji že se nohy dostaly do slušné kondice. Na vrchol přijíždím před všemi a pokračuji dál směrem k jezerům. Cestou si dělám nějaké ty fotečky, protože na většině švihů nebylo moc příležitostí. S chutí si užívám sjezd do Sollera. Nijak se ale nezdržuju a rovnou stoupám nad tunel. Teď mě čeká poslední a podle mě nejkrásnější sjezd na Mallorce. Pořádně si ho užiju a trochu zalituju že si ho nedám ještě jednou. Teď už jen rovina do Palmy a....u tradičních těstovin je konec. Dnešek hodil 4,5 hodiny. Nebyl to žádný supertrénink, ale já si ho pořádně užil!!
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
