Jdi na obsah Jdi na menu
 


Na jedenu z reakcí předcházejícího článku jsem se rozhodl reagovat dalšími řádky, a trochu víc se rozepsat.

Nejprve k dotazu jak se z báby s nůši stane dědek s nůší. On to zase není až takový rozdíl, jak by se mohlo zdát. Principielně jde o to, že bába si naloží co uveze a vyrazí, kdežto dědkovi naloží co uzná za vhodné a jeď! V cyklistice to pak funguje podobně, alespoň já mám ten pocit. Ze sezony na sezonu jsem  kromě práce. dostal naloženo i tréningově a podle plánu sestavovaným sparťanským vedením začalo mé snažení posunout se o kousek dál. Delší dobu se tělo bránilo a odmítalo pochopit co od něj chci. Ihned po mém nástupu do zaměstnání mě čekaly 2 měsíce dvanáctek a když už toho mělo tělo celkem dost, začal trénink. Na vánoční svátky jsem se tak těšil jako nikdy a největším dárkem pro mě bylo těch pár volnějších dnů. Pak už se ale situace uklidnila a i přes značně unavený leden a únor a protrápené soustředění v Chodové Plané, kde mi to zrovna moc nejezdilo, mi začalo připadat že by to nemusela být uplná tragédie a že by se s těma klukama snad dalo i občas vydržet. Následovalo soustředění na Mallorce a, alespoň podle mého, někdy až nesmyslné prestižení. V teple to už docela ušlo a tak jediná skvrna a vada na krásek bylo mé pokračující padání. Naprosto hloupý smotek dva dny před návratem a už po několikáté utržení strupu který značil že se snad už nikdy nedočká klidného zhojení a vydržel nakonec až do Bíteše, kde se mi povedlo zase ho trochu poškádlit...radši už dost. Po Mallorce bylo trochu oddychu a asi teprve v této době se mi povedlo trochu zregenerovat a začít se dostávat do slušné formy. Na Bíteš už jsem tak byl slušně připraven, ale zase přišly koplikace a první lepší výsledek tak přišel až v Pičíně ( a to jsme to tam takticky pěkně po...). Abych to uzavřel. Za zlepšením stojí hlavně asi dost dřiny a mučení těla během zimy, která se pak postupně proměnila ve slušný standart během větší části sezony.

A teď už k nadcházející sezoně. Moje maličkost, stejně jako celá Sparta bude i v nadcházející sezoně sedlat opět Spešly. Jaké konkrétní modely nás čekají zatím nevím, stejně tak ani jaká budou kala. Jediné jasné je osazení Sram, opět asi řady Force. Taktéž barva dresů bude i nadále červená :-) a zůstavají i osvědčené pedály Shimano...

K dotazu jak opravuji kolo mohu říct jediné, a to že kolo musí být minimálně na závodech kde jsem pod dohledem na slušné úrovni. Takže pokud je izolepa úhledně namotána, je její použití možné :-) 

A teď už k představám o sezoně. O většině závodů až v průběhu sezony a ne vždy s velkým předstihem. Jediné jasné tak jsou mistráky a rozpis ČP, který funguje jako jedna z alternativ startu, ale přednost rozhodně nedostává. Díky loňským výsledkům bych měl mít dost šancí v etapových závodech. Stejně tak se s chutí vyhnu většině kriterijních podniků, pokud to bude možné. Uričtě se budu snažit předvést na silničním mistráku lepší výkon než tomu bylo loni a také v individuelní časovky bych si rád odvezl přinejmenším lepší pocit. Možnost obhájit výsledek ze závodu dvojic jistě dostanu, ale nakolik je to reálné si netroufám hádat. Forma by se měla ladit k mistráku, ale když se o něco takového pokouším, většinou je efekt opačný a tak si troufám odhadnout, že výkonost se budu snažit prodat na některém etapovém závodě, případně jednorázovce-svěťáku...                                                                                          

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář